Moskvič - 2138
Moskvič - 2140

( 1976 - 1982 )
( 1976 - 1988 )

Designéři automobilky AZLK dostali spolu s technology a konstruktéry těžký úkol: s maximálním využitím existujícího výrobního zařízení, především montážní a svařovací linky karosérií, postavit nový typ, který by nepředstavoval pouze modernizaci stávajících modelů. Podařilo se jim úspěšně vyrobit nový typ Moskviče s označením 2138, resp.2140. Oba automobily využívají v největší míře osvědčené konstrukční prvky z předcházejících typů 408 a 412. Toto řešení není výhodné jen z výrobního hlediska, ale snižuje i nároky na sortiment náhradních dílů.

Moskvich 2140

Domácí premiéru měl vůz Moskvič 2140 na podzim roku 1974 na výstavě Úspěchů sovětského hospodářství, kde se stejně jako při svém zahraničním debutu na loňském autosalonu ve Frankfurtě n.Mohanem těšil velké pozornosti. Změny na karosérii ( nový tvar kapoty, předních blatníků, masky chladiče, víka zavazadlového prostoru, zadních blatníků a zadní stěny karosérie ), lze označit jako zdařilé, přispívající ke zlepšení estetického dojmu z celého vozidla. Výsledkem je modernizovaná karosérie, postavená na vyzkoušených podvozkových částech z předchozího typu a lze ji zařadit do oblasti moderních osobních automobilů střední objemové třídy.
I když jsou tvarové změny karosářských dílů na první pohled nepatrné, znamenají značné zlepšení estetického dojmu. Nová maska se zvýrazněným horizontálním členěním opticky snižuje vůz. Hlavní světlomety jsou hranaté, uzpůsobené pro montáž stíračů a ostřikovačů. Účelná je i úprava zadní části. Koncové svítilny jsou pouze vodorovné, spolu s ploutvemi zadních blatníků zmizeli i v jejich zakončení umístěné blikače, které jsou nyní součástí koncových svítilen. Brzdová světla a blikače svítí po zapnutí vnějšího osvětlení sníženou intenzitou. Tím se zmenšuje možnost oslňování ostatních účastníků silničního provozu při jízdě v noci. Esteticky je umístěn i zpětný světlomet a k němu symetricky upevněna tabulka s označením objemové třídy vozu. Nové víko zavazadlového prostoru je na rozdíl od předchozích typů uzamykatelné z vnějšku. Účelné svislé členy obou nárazníků jsou nyní celopryžové. Konstruktéři moskevské automobilky si při úpravách stávajících typů vytkli cíl: přizpůsobit co nejvíce částí automobilu náročným mezinárodním předpisům. A tak k homologačním značkám, které Moskvič obdržel za vnější osvětlení, bezpečnostní hřídel volantu, bezpečnostní zámky a závěsy dveří a kotevní místa pro uchycení bezpečnostních pásů přibyly další. Samozřejmostí je vrstvené čelní sklo, kterým nejsou vybaveny mnohem dražší zahraniční vozy. Moderním prvkem karosérie, který nepostrádá i význam z hlediska bezpečnosti, jsou zapuštěné kovové kliky dveří.

Příjemným překvapením je vybavení interiéru. Nová přední sedadla jsou velmi dobře tvarovaná a poskytují řidiči i spolujezdci dostatek pohodlí i při delších jízdách. Ke standardní výbavě patří i výškově stavitelné opěrky hlavy předních sedadel. Vnitřní rozměry karosérie poskytují prostor pro čtyři a spíše jen krátkodobě pro pět osob. Dvouramenný bezpečnostní volant s měkce čalouněnou hlavou, nesoucí emblém výrobního závodu, má průměr 380 mm a velmi příjemně se drží, zejména díky tloušťce věnce. Vlevo pod volantem jsou páčky ovládající blikače a přepínání světel. Řešení přístrojové desky je nejen účelné, ale i vkusné. Celá přístrojová deska je měkce obložena a její povrch je potažen omývatelnou koženkou. V levé vystupující části před řidičem jsou zapuštěny tři kruhové přístroje. Vpravo od volantu, pod přístrojovou deskou, je umístěn hlavní spínač světel a spínač osvětlení přístrojů. Ve středové konzole před řadící pákou je umístěno ovládání ventilační a topné soustavy. Vlevo od ovládání ventilační a topné soustavy je táhlo přívěry vzduchu karburátoru a vpravo spínač varovných blikačů. Pod ním je umístěn rozměrný popelník s elektrickým zapalovačem cigaret. Zapínání dvourychlostního elektrického ventilátoru je vlevo od spínací skříňky, umístěné na krytu sloupku řízení. Některé vozy byly dovybavovány i vyhřívaným zadním sklem. Vzduch z  karosérie se odsává na základě tlakového rozdílu uvnitř a vně karosérie otvory za opěradlem zadního sedadla, spojenými ohebnými hadicemi s výdechy v zadních blatnících. V pravé části přístrojové desky je uzavřena odkládací schránka. Použitím tlumících materiálů na kapotě a zlepšením izolace kabiny se snížila vnitřní hlučnost.

Největší změnou oproti předchozím typům se odehrála na podvozku, resp.na brzdách. Brzdová soustava, která je výsledkem spolupráce s anglickou firmou Girling, je dvouokruhová s podtlakovým posilovačem a omezovačem brzdného tlaku na zadní nápravě v závislosti na zatížení. Na rozdíl od dřívějších typů jsou nyní na přední nápravě montovány brzdy kotoučové o průměru 230 mm. Účelné je uspořádání brzdových okruhů. Na přední nápravě jsou brzdové válečky zdvojeny a jedna jejich dvojice pracuje jako samostatný okruh, zatímco druhá je propojena s brzdovými válečky zadní nápravy. Při případné závadě v brzdové soustavě brzdí tedy vždy přední náprava. Vhodně zvolená charakteristika podtlakového posilovače umožňuje citlivě regulovat účinek brzd a přispívá tak k pocitu jistoty při brzdění. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči a tyčovým torzním stabilizátorem. Zadní hnací nápravu mostového typu upevňují a vedou dvě šestilistová půleliptická a podélně uložená péra a šikmo umístěné teleskopické tlumiče. Pro snížení hlučnosti je u výkonnější varianty vozu výfuková soustava se třemi tlumiči výfuku. Převodovka u obou modelů byla mechanická, čtyřstupňová se synchronizací všech čtyř stupňů, převodový poměr 4,22.

Vozy se vyvážely nejen do socialistických zemí, ale i do západních zemí jako Anglie, Francie, Německo, Belgie, Skandinávie, Finsko a mnohých dalších i zámořských států. Moskvič byl považován za docela solidní auto, lákající nízkou cenou, elegantním vzhledem a vysokou úrovní kvality. V některých západních státech Evropy se automobily prodávaly pod názvem Moskvitch Elite nebo Moskvich de Luxe. Ve Skandinávii, především ve Finsku se vozy prodávaly pod obchodní značkou Konela. Některé vozy pro Belgii a další státy Evropy byly vybaveny naftovými motory s označením Scaldia. 23.srpna roku 1980 byl v automobilce vyroben třímiliontý automobil Moskvič 2140. Výroba vozu 2138 probíhala od ledna 1976 až do poloviny roku 1982 a model 2140 až do července roku 1988.

Technické informace zde

Foto předsériového vozu:
Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140

Foto sériových vozů:
Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140  Moskvich 2140

Odvozeniny od základního modelu 408:
Automobil Moskvič 2136 / 2137 - pětidveřový automobil s karosérií kombi. Další informace o tomto voze naleznete ZDE

Automobil Moskvič 2733 / 2734 - třídveřový užitkový automobil s karosérií furgon. Další informace o tomto voze naleznete ZDE

Automobil Moskvič 2140SL - luxusnější provedení stávajícího modelu 2140. Další informace o tomto voze naleznete ZDE

Automobil Moskvič 21406 - od klasického provedení se lišil zvýšeným podvozkem. Další informace o tomto voze naleznete ZDE


© 2010 moskvichklub.cz          Pro případné dotazy nás kontaktujte na info@moskvichklub.cz