Moskvič - 2733
Moskvič - 2734

( 1976 - 1976 )
( 1976 - 1981 )

Automobily s dodávkovou karosérií typu furgon sloužily k přepravě řidiče, spolujezdce a nákladu. Oba tyto dvoumístné modely vznikly na základech Moskviče 2138 / 2140 a liší se pouze pohonnou jednotkou.

Moskvič 2734

V přední části vozu zaujme nová maska chladiče se zvýrazněným horizontálním členěním, která vůz opticky snižuje. Hlavní světlomety jsou hranaté, uzpůsobené pro montáž stíračů a ostřikovačů. Nový tvar dostala i přední kapota, oba přední blatníky a nárazníky, které jsou doplněny o celopryžové svislé členy. Při bočním pohledu zaujmou velké, dlouhé zadní blatníky z jednoho celistvého kusu bez jakýchkoliv náznaků zadních dveří a místo bočních oken panely z vlněného plechu a v barvě karosérie. Moderním prvkem karosérie, který nepostrádá i význam z hlediska bezpečnosti, jsou zapuštěné kovové kliky dveří. Konstruktéři moskevské automobilky si při úpravách stávajících typů vytkli cíl: přizpůsobit co nejvíce částí automobilu náročným mezinárodním předpisům. A tak k homologačním značkám, které Moskvič obdržel za bezpečnostní hřídel volantu, bezpečnostní zámky a závěsy dveří a kotevní místa pro uchycení bezpečnostních pásů přibyly další. Samozřejmostí je vrstvené čelní sklo, kterým nejsou vybaveny mnohem dražší zahraniční vozy. Pro přístup do zavazadlového prostoru slouží jednokřídlé dveře, opatřené rukojetí se zámkem. U obou variant byl místo zadního skla opět panel z vlnitého plechu, ale bylo možné na přání zákazníka tento panel nahradit i sklem, tak jako u verze kombi. Dveře jsou zavěšeny v závěsech na horní hraně zadního dílu karosérie a otvírají se směrem vzhůru. V otevřené poloze se dveře udržují vzpěrou, jejíž jeden konec je kloubově připojen ke dveřím a druhý zapadá do lůžka v otvoru zadního dílu karosérie. Jsou-li dveře zavřeny, zachytí se vzpěra do držáku na jejich vnitřní straně. Na čelní ploše vnitřku dveří jsou upevněny pryžové kolíky, zapadající při zavírání dveří do lůžek v otvoru zadního dílu karosérie. Zavazadlový prostor karosérie má kovovou podlahu a je oddělen od kabiny řidiče poloviční stěnou bez horní části. V tomto případě má střecha průběžnou výplň a v kabině řidiče je umístěno vnitřní zpětné zrcátko. Náhradní kolo je umístěno mezi opěradlem pravého předního sedadla a příčnou stěnou, prostor za opěradlem levého sedadla lze využít k uložení nářadí a příslušenství.

Konstrukční řešení podvozku je totožné se základním modelem. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči a tyčovým torzním stabilizátorem. Zadní hnací nápravu mostového typu upevňují a vedou dvě osmilistová půleliptická a podélně uložená péra a šikmo umístěné teleskopické tlumiče. Péra tohoto vozu jsou oproti sedanu i kombi vypočtena na větší zatížení, jsou sice stejně dlouhá jako u vozu Moskvič 2136 a 2137, ale liší se rozměry listů a způsobem zavěšení zadního konce pomocí závitového pouzdra a čepu místo pryžového pouzdra a čepu. Největší změnou oproti předchozím typům se odehrála na brzdách. Brzdová soustava, která je výsledkem spolupráce s anglickou firmou Girling, je dvouokruhová s podtlakovým posilovačem a omezovačem brzdného tlaku na zadní nápravě v závislosti na zatížení. Na rozdíl od dřívějších typů jsou nyní na přední nápravě montovány brzdy kotoučové o průměru 230 mm. Účelné je uspořádání brzdových okruhů. Na přední nápravě jsou brzdové válečky zdvojeny a jedna jejich dvojice pracuje jako samostatný okruh, zatímco druhá je propojena s brzdovými válečky zadní nápravy. Při případné závadě v brzdové soustavě brzdí tedy vždy přední náprava. Vhodně zvolená charakteristika podtlakového posilovače umožňuje citlivě regulovat účinek brzd a přispívá tak k pocitu jistoty při brzdění. Pro snížení hlučnosti je u výkonnější varianty vozu výfuková soustava se třemi tlumiči výfuku. Převodovka u obou modelů byla mechanická, čtyřstupňová se synchronizací všech čtyř stupňů, převodový poměr 4,55. Kola obou automobilů jsou rovněž opatřena pneumatikami o větší únosnosti. Při jízdě po vozovkách s rovným a hladkým povrchem byla nosnost přepravovaného nákladu až 400 kg, na všech ostatních vozovkách byla doporučená hmotnost přepravovaného nákladu snížena na 250 kg. V roce 1981 byla výroba těchto modelů v moskevském závodě ukončena. Výroba dodávkových vozů se přesunula do mateřského závodu v Iževsku, kde probíhala výroba mnohem praktičtějšího modelu Iž 2715.

Technické informace:

 

Moskvič 2733

Moskvič 2734

Základní údaje:

   
Délka

4 210 mm

4 210 mm

Šířka

1 550 mm

1 550 mm

Výška

1 525 mm

1 525 mm

Světlá výška

195 mm

195 mm

Rozvor

2 400 mm

2 400 mm

Rozchod přední

1 270 mm

1 270 mm

Rozchod zadní

1 270 mm

1 270 mm

Pohotovostní hmotnost

1 045 kg

1 065 kg

Celková hmotnost

1 585 kg

1 625 kg

Motor:

   
Motor

MZMA - 408

UZAM - 412

Objem

1 358 cm3

1 478 cm3

Výkon

50 koní (36,8 kW) při 4 750 ot./min

75 koní (55,2 kW) při 5 800 ot./min

Točivý moment

92 Nm při 2 750 ot./min

112 Nm při 3 000 ot./min

Druh paliva

BA-76

BA-93

Objem nádrže

46 l

46 l

Provozní vlastnosti:

   
Maximální rychlost

110 km/h

115 km/h

Fotogalerie vozu:

Moskvič 2734  Moskvič 2734  Moskvič 2734  Moskvič 2734  Moskvič 2734  Moskvič 2734


© 2010 moskvichklub.cz          Pro případné dotazy nás kontaktujte na info@moskvichklub.cz