zdroj: Svět motorů
text napsal: Jiří Eichler a Vojtěch
Rieger ve spolupráci s ÚSMD Praha
Ve druhé polovině osmdesátých let se začali představovat výsledky rozsáhlého inovačního programu sovětských automobilek charakterizovaného pohonem kol přední nápravy. Tuto koncepci uplatňuje malý vůz Tavrija ze Záporoží, nová řada Lada ( Samara ) z Togliatti a také Moskvič 21412 z AZLK Moskva. Hlavní předností nového Moskviče je prostorná a také vzhledově celkem zdařilá dvouprostorová karosérie se splývavou zádí a s variabilně řešeným zavazadlovým prostorem. Robustní dojem, charakteristický pro dřívější představitele této značky, zůstává zachován i u nového Moskviče 21412 a navíc je podpořen použitím dnes méně obvyklých čtrnáctipalcových disků kol.
V interiéru i exteriéru karosérie jsou v hojné míře aplikovány plasty - celkem přes 60 kilogramů. Černě zbarvené plastové díly tvoří z vnějšího pohledu výrazný stylistický prvek - zejména čelní maska, rozměrné přední i zadní nárazníky ( vpředu přecházející ve spoiler ) i rámečky bočních oken. Obdélníkové světlomety, osazované halogenovými žárovkami H4, vyrábí v kooperaci závod v NDR. Přední i zadní směrová světla jsou protažená do boků, takže zaručují dobrou viditelnost i ze strany, podpořenou navíc přídavnými směrovými svítilnami na obou předních blatnících. Zadní skupinové svítilny obsahují také dvojice zpětných světlometů a červených světel do mlhy.
Všechny dveře se otevírají v dostatečném úhlu a umožňují pohodlné nastupování i vystupování. Otevírání rozměrného zavazadlového víka ( tzv. pátých dveří ), kryjícího zavazadlový prostor, usnadňuje dvojice plynových vzpěr. Ukládání těžkých předmětů je poněkud ztíženo tím, že horní strana zadní stěny je asi 330 mm nad podlahou zavazadelníku. Jinak ovšem objem prostoru pro uložení zavazadel, který činí i při základní poloze zadních sedadel 344 dm3 ( při měření hranoly ISO ), patří ke kladům karosérie nového Moskviče. Prostor lze na výšku dále zvětšit odstraněním vyjímatelné zadní poličky. Po sklopení zadních sedadel vzroste objem zavazadelníku na více než 1160 dm3 a umožňuje tak jednorázovou přepravu i velkých předmětů. Vnitřní šířka ve výši loktů na zadních sedadlech ( 1410 mm ) naznačuje, že cestování tří osob vzadu je možné s přijatelným pohodlím.
Náhradní kolo je uložené pod podlahou zavazadlového prostoru a je přístupné zvenčí. Palivová nádrž ( objem 55 litrů ) byla umístěna v bezpečné zóně před zadní nápravou, její plnící hrdlo je vyvedeno do pravého zadního blatníku. Bohužel, uzávěr není uzamykatelný, což odporuje československým předpisům. Plasty nalezly rozsáhlé uplatnění také v interiéru. Jsou z nich vyrobeny tvarované výplně dveří s loketní opěrou, stejně jako přístrojová deska či obložení stropu. Dobře tvarované přední sedačky, čalouněné prodyšným velurem, mají dostatečný rozsah podélního posuvu a umožňují i změnu sklonu opěradla. Zvýšenou pozornost věnovali konstruktéři splnění ergonomických požadavků na snadné a bezpečné ovládání vozidla. Projevilo se to i tím, že všechny ovládací prvky jsou vhodně rozmístěny a zůstávají v dosahu připoutaného řidiče. Přehledný přístrojový panel je kryt hlubokým štítkem zabraňujícím reflexům v čelním skle. Dva hlavní přístroje tvoří vlevo otáčkoměr a vpravo rychloměr s denním i celkovým počítačem kilometrů. Sdružený panel dále obsahuje teploměr chladící kapaliny, ukazatel stavu paliva, šest velkoplošných kontrolních světel ( označených symboly ), ekonoměr a voltmetr. Větrací a vytápěcí systém má na přístrojové desce 4 směrovatelné výdechy, jeho účinnost lze zvýšit využitím třístupňového ventilátoru. Odkládací prostory vytváří uzavíratelná schránka s vnitřním osvětlením před spolujezdcem a měkké kapsy ve spodní části předních dveří.
Nový Moskvič má již v základním provedení poměrně bohatou výbavou, která je ovšem v této kategorii vozidel obvyklá. Patří sem i dvojice samonavíjecích bezpečnostních pásů na předních i zadních sedadlech ( pro cestující vzadu uprostřed je určen dvoubodový břišní pás ), hlavové opěrky na předních sedadlech, elektricky vyhřívané zadní sklo, elektrický zapalovač cigaret, vnější zpětné zrcátko na levé straně s možností seřizování páčkou zevnitř vozidla ( československé předpisy požadují i zrcátko na pravé straně ). Do výbavy za příplatek náleží stírač a ostřikovač zadního skla a dále systém seřizování sklonu světlometů z místa řidiče. U předchozích typů této značky byl určitou slabinou konstrukčně zastaralý podvozek, jenž nepříznivě ovlivňoval jízdní vlastnosti. Toto konstatování však již u vozu M 21412 neplatí, neboť právě podvozek byl zcela přepracován a změnila se i koncepce pohonu.
Hnací jednotka je uložena podélně před přední nápravou a ve zkoušeném vzorku jí tvořil upravený motor objemové třídy 1500 cm3 ( z předchozího Moskviče 412 ). Pětistupňová, plně synchronizovaná převodovka se ovládá krátkou řadící pákou na podlaze. Moderní konstrukce podvozkových orgánů má rozhodující zásluhu na příznivém hodnocení jízdních vlastností vozu. Všechna kola jsou nezávisle zavěšena, vpředu s využitím vzpěry McPherson, vzadu s podélně vlečnými rameny a torzní příčkou. Dvouokruhová brzdová soustava ) vpředu kotoučové, vzadu bubnové brzdy ) je doplněna podtlakovým posilovačem. Nestandardní zapojení okruhů zajišťuje dostatečný brzdný účinek i při nouzovém brzdění ( při poruše některého okruhu ). Za volantem se přesvědčíme, že Moskvič 21412 umožňuje poměrně pohodlné cestování i při jízdách na větší vzdálenosti. Oceníme příjemné sedačky, dostatek místa v prostoru cestujících i velký objem zavazadelníku. Zároveň však zjistíme, že vůz vyhovuje spíše klidným řidičům, neboť při sportovnějším způsobu jízdy s využíváním maximálního výkonu motoru značně vzrůstá nejen vnitřní hlučnost, ale i spotřeba paliva.
Jinak jsou ovšem její hodnoty, zjištěné podle metodiky EHK, poměrně příznivé: při rychlosti 90 resp. 120 km/h činí spotřeba 6,2 resp. 8,7 litrů na 100 km, při městském cyklu 9,6 litrů na 100 km. Také na zkušebním okruhu ÚSMD ( v délce asi 200 km ) byla spotřeba při optimálním způsobu jízdy nižší než očekávaná: 6,0 litrů na 100 km při průměrné rychlosti 74,1 km/h - vozidlo bylo zatíženo jako obvykle 50 procenty užitečné hmotnosti, používán benzín Super. Při ostré jízdě ( s využíváním výjimky na rychlost, dané zkušební SPZ ) spotřeba stoupla na 10,4 litrů na 100 km při vysoké průměrné rychlosti 96,1 km/h. Největší rychlost ( po rozjezdu 1500 metrů ) činila 138,5 km/h, z klidu na 100 km/h zrychloval zkoušený vůz za 20,5 sekundy. Tyto hodnoty nasvědčují, že temperament Moskviče je poněkud vlažný, kromě toho je nutno častěji řadit, neboť motor má poměrně strmý průběh momentové křivky.
MOSKVIČ 21412 je moderně konstruovaný vůz střední třídy, k jehož přednostem náleží prostorná karosérie, poměrně velký zavazadelník s možností dalšího zvětšení po sklopení zadních sedadel, dobré jízdní vlastnosti i uspokojivá provozní hospodárnost. Slabší stránku naopak představují jízdní výkony, které jsou pod obvyklými hodnotami vozů této objemové třídy, což je způsobeno použitím méně výkonného motoru vzhledem k vyšší hmotnosti vozidla. Zlepšení v tomto směru by měl přinést výkonnější motor z Lady 1600 ( jenž se již alternativně používá ) a zejména připravovaný nový motor objemu 1800 cm3. V mimořádně úzké sortimentní skladbě československého trhu by Moskvič 21412 znamenal vedle Lady 2107 rozšíření o dalšího zástupce automobilů střední třídy, stojící o kategorii výše než vozy Škoda Favorit, Dacia, Olcit či Lada Samara.
V závěru uvádíme přehled
hlavních technických dat:
Moskvič 21412 - osobní automobil
s pětimístnou karosérií, s motorem vpředu a pohonem předních kol.
Motor - čtyřdobý, řadový čtyřválec s rozvodem OHC, chlazený
kapalinou - zdvihový objem 1478 cm3 - nejvyšší výkon 53,6 kW
při 5500 otáčkách za minutu.
Podvozek - bezrámový, s nezávisle
zavěšenými koly obou náprav.
Karosérie - samonosná, ocelová,
čtyřdveřová s pátými dveřmi ( víkem zavazadlového prostoru ) v zádi.
Hmotnosti - pohotovostní 1080 kg, užitečná 400 kg.
Rozměry
- délka 4350 mm, šířka 1690 mm, výška 1400 mm, pneu - rariální 165/80 R
14, dezén M-180.