Moskvič 412 pro sport

zdroj: Svět motorů
podle časopisu: Za ruljom

Moskevská automobilka AZLK se již dvacet let zúčastňuje svými výrobky nejrůznějších sportovních podniků, silničními závody počínaje, soutěžemi a autokrosy konče. V posledních letech dosáhly automobily Moskvič úspěchu i na mezinárodním kolbišti ( vzpomeňme např. rallye Londýn-Mexiko ). Aby se vytvořily potřebné podmínky pro vývoj a přípravu vozů k těmto účelům, bylo před několika léty v úvahu hlavního konstruktéra závodu bylo vybudováno oddělení pro automobilový sport a konstrukční skupina pro závodní automobily. Jejich činnost se nejprve soustředila na úpravy sériových motorů. Když byly vyčerpány všechny možnosti zvyšování výkonu beze změny základní konstrukce, bylo rozhodnuto pokračovat dvěma různými cestami - jednak vývojem závodní varianty sériového motoru, jednak přípravou speciálního motoru.

V r. 1969 byly vozy Moskvič 412, určené pro soutěže a závody, poprvé opatřeny nově vyvinutou hlavou válců se dvěma vačkovými hřídeli, jejíž rentgenový obraz přinášíme. V hlavě z hliníkové slitiny jsou uloženy dva shodné ( a tedy vzájemně zaměnitelné ) vačkové hřídele, pohánějící přímo, tj. bez vahadel, dvě řady ventilů, jejichž původní úhel 52° byl zvětšen na 62°. Zvětšení úhlu bylo jednak třeba proto, aby vačkové hřídele nebránily k přístupu ke šroubům hlavy, jednak se tak dosáhlo lepšího vyplachování válců. Vačky působí na dříky ventilů prostřednictvím válcovitých zdvihátek, zachycujících i boční síly. Vůle rozvodu se seřizuje vkládáním distančních podložek různé tloušťky mezi zdvihátko a čelo dříku ventilu - podle dosavadních zkušeností není třeba tuto práci dělat častěji než asi každých 10 000 km. Oba vačkové hřídele jsou poháněny společným dvouřadovým válečkovým řetězem od klikového hřídele. Oba řetězy mají napínáky. Řetězová kola na obou vačkových hřídelech jsou ustavena kolíkem, zapadajícím do jednoho z 15 otvorů, takže je možno vzájemné natočení obou hřídelů měnit po 1° 30´ a měnit tak časování rozvodu a dosáhnout jeho optimálního seřízení pro různé účely a použité karburátory. Proti standardní hlavě válců, s níž je nová "dvouvačková", zaměnitelná, byl změněn i tvar spalovacího prostoru, sacích i výfukových kanálů a zapalovacích svíček, jež jsou snáze přístupné.

Poprvé se motor s novou hlavou objevil v r. 1969 v závodním automobilu Moskvič G5 a osvědčil se. V dalším vývoji byly zkoušeny různé vačkové hřídele ( na jejich návrhu se významně podílel NAMI ), měněn byl stupeň komprese a zvětšován objem válců ( na 1600 a 1700 cm³ ). Současně byly vyvíjeny dvě varianty tohoto motoru: soutěžní, s objemem zvýšeným na horní hranici třídy ( 1600 cm³ ) se sériovým karburátorem i sacím potrubím a s tlumičem výfuku, a závodní, objemu 1700 cm³, s dvěma dvojitými horizontálními karburátory, bez tlumiče výfuku, s výfukovým potrubím samostatným pro každý válec. Základní údaje jednotlivých variant jsou v tabulce.
Souběžně s úpravami sériového čtyřválcového motoru probíhá vývoj nového osmiválce objemu 1500 cm³, jenž bude v nejbližší době podroben prvním zkouškám.

Varianta motoru/rok	Objem cm3	Počet vačk. hřídelů	Karburátor	Stupeň kompr.	Výkon k/ot/min
Sériový/67	1500	1	1 K-126	8,8	75/5600
Pokusný/69	1500	2	1 K-126	9,4	87/5800
Závodní/69	1500	2	2 Weber	9,4	100/5800
Závodní/71	1700	2	2 Weber	9,6	117/6000
Rallye/72	1600	2	1 K-126	9,6	99/5800

Popis k obrázku:

1 ložisko vačkového hřídele,
2 výfukový ventil,
3 zapalovací svíčka,
4 sací ventil,
5 podávací čerpadlo,
6 zdvihátko,
7 seřizovací podložka,
8 horní miska ventilové pružiny,
9 klínek ventilu,
10 ventilové pružiny,
11 vačkový hřídel sacích ventilů,
12 sací kanál,
13 dvojitý horizontální karburátor,
14 pojistný kolík rozvodového kola,
15 rozvodové kolo,
16 rozvodový řetěz,
17 vložené hnané rozvodové kolo,
18 vložené hnací rozvodové kolo,
19 řetěz pohonu vloženého rozvodového kola,
20 a 22 napínáky řetězů,
21 hlava válců,
23 kryt hlavy válců,
24 termostat,
25 šroub napínáku,
26 sběrná výfuková trouba,
27 plnící hrdlo oleje,
28 výfukový kanál,
29 vačkový hřídel výfukových ventilů

Podle časopisu Za ruljom