zdroj: časopis Automobil
č.5. z roku 1972
Když se v roce 1970 v Československu objevily vozy Moskvič 408 s modernizovanou karosérií, bylo zřejmé, že očekávané nové typy s rekonstruovaným motorem na sebe nedají dlouho čekat. Modernizace karosérie Moskviče 408 spočívala jen v několika vzhledových úpravách, zvláště v nových obdélníkových světlometech a ve tvarově změněných zadních skupinových svítilnách. V této úpravě byla karosérie určena a připravena pro nový typ moskevské automobilky Moskviče 412, vybavený motorem zcela nové koncepce. Řadový čtyřválcový motor objemové třídy 1,5 l má ventilový rozvod s vačkovým hřídelem v hlavně válců (OHC), poháněným dvojitým válečkovým řetězem. S nově upravenou převodovkou má výkonové parametry srovnatelné s jinými motory evropské úrovně v téže objemové třídě. Celková základní koncepce vozu přitom zůstala zachována. Motor je vpředu a čtyřstupňová převodovka je za zadní hnací nápravou spojena celistvým hnacím spojovacím hřídelem se dvěma křížovými klouby.
Motor a převodovka
Novou koncepci hnací skupiny Moskviče 412 lze charakterizovat těmito zásadními body: motor s válci podélné, o 20 stupňů vpravo skloněné v řadě s blokem z lehké slitiny, vložené válce, zvětšený objem na 1478 cm, rozvod OHC s dvojramennými vahadly a pohonem vačkové hřídele, dvojitým válečkovým řetězem, čtyřstupňová zcela synchronizovaná převodovka. Výčet těchto hlavních konstrukčních změn už sám o sobě dává představu o zásadní - a z hlediska dosavadního sovětského automobilového průmyslu zcela nové koncepci motoru. Šikmou polohou válců a rozvodem s vahadly se dosáhlo nízké stavební výšky motoru, čehož se využilo ve prospěch spádového dvoukomorového a dvoustupňového karburátoru s mohutným papírovým čističem vzduchu v tlumiči sání. Uspořádání rozvodu a časování ventilů (jehož hodnoty výrobce neuvádí) zřejmě příznivě ovlivnilo výkon motoru i průběh točivého momentu. Nasvědčuje tomu pružnost motoru a akcelerační schopnost vozu i na vyšší převodové stupně. Systémy obou komor spádového dvoustupňového karburátoru na sebe funkčně navazují a karburátor se kromě příznivého točivého momentu a vysokého výkonu motoru podílí i na nízké spotřebě paliva, zvláště při nižší cestovní rychlosti 70 až 80 km/h. Čerpadlo paliva je obvyklého provedení s membránou a mechanickým pohonem, s ručním táhlem pro pomocné čerpání. Elektrická soustava vozidla je řešena technicky velmi pokrokově. Hlavním zdrojem elektrické energie je generátor střídavého proudu, alternátor. Střídavý proud se usměrňuje dvoucestným polovodičovým usměrňovačem se šesti usměrňovacími prvky, takže celá elektrická soustava pracuje jako stejnosměrná. Regulátor napětí se skládá z jednoho tranzistorového modulu, který zastává funkci zpětného spínače generátor - baterie, a ze dvou elektromagnetických regulátorů pro regulaci napětí a proudu. Rozdělovač, umístěný na pravé straně motoru vpředu, mění předstih zážehu mechanickým odstředivým i podtlakovým regulátorem. Kromě toho je vybaven ručně stavitelným korektorem, kterým se reguluje předstih podle oktanového čísla použitého paliva. Zatímco předešlý typ 408 s řazením pod volantem nemá úplnou synchronizaci převodových stupňů, jsou u typu 412 všechny čtyři stupně vpřed synchronizované. Řadící páka je umístěna v prakticky tvarované konzole uprostřed před předními sedadly na prodloužené části převodovky. Jako řada jiných vozů se vrací i Moskvič 412 k jednoduššímu a funkčně spolehlivějšímu řadícímu mechanismu na podlaze. Mezi motorem a převodovkou je jednolamelová kotoučová spojka s vinutými přítlačnými pružinami a pružinovým tlumičem torzních rázů, ovládá se kapalinovým převodem. Hnací moment od převodovky k rozvodovce zadní nápravy přenáší jednodílný spojovací hřídel s dvěma křížovými klouby.
Podvozek
Obě nápravy a ostatní skupiny podvozku odpovídají koncepci samonosné karosérie vozu a na jejich uspořádání se ve srovnání s typem 408 nic základního nemění. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči, tyčovým torzním stabilizátorem a pryžovými koncovými dorazníky. Zadní hnací nápravu mostového typu upevňují a vedou dvě šestilistová půleliptická a podélně uložená péra. S výjimkou podtlakového posilovače brzdné síly, která má typ 412 navíc proti typu 408, zůstává provozní kapalinová brzdová soustava beze změny, tedy jednookruhová, s bubnovými brzdami na všech čtyřech kolech. Dynamické vlastnosti, které dává vozu nový a výkonný motor, by však vyžadovaly odpovídající úpravy a modernizaci brzdové soustavy. Obložení brzdových čelistí je nalepeno speciální směsí syntetických pryskyřic a organických rozpouštědel. Ruční zajišťovací brzda i řízení (s kladkou a šnekem) byly z předchozího typu 408 rovněž převzaty beze změny.
Karosérie
Vnější úpravy karosérie Moskviče 412 se omezily na zabudování obdélníkových předních světlometů namísto dosavadních kruhových. Na rozdíl od vozů Wartburg 353, z nichž byly převzaty, nelze jejich sklon seřizovat. Změněný tvar zadních skupinových svítilen rovněž změnil vzhled zádi vozu. Ploutvovité zakončení horní hrany zadních blatníků se dnes už esteticky neuplatňuje a vzhledu vozu by jistě prospěla příslušná úprava zádě. Vnitřku vozu prospělo, že vpředu jsou samostatná sedadla namísto neděleného sedadla v celé šíři, jaké bylo u předešlého typu 408. Jsou posouvatelná v podélném směru a lze je naklopit pro zlepšení lůžkové úpravy. Tvarově jsou poněkud vylepšená, avšak ještě by jim prospěl látkový potah namísto neprodyšné koženky. Sedadla vozu lze přestavit do lůžkové úpravy. Přístrojová deska stejně jako další části vnitřku karosérie ještě vyžadují zásadní úpravy z hlediska pasivní bezpečnosti cestujících, zejména vzhledem k vyšší rychlosti vozu. Obdélníkovému krytu sdruženého kontrolního a měřícího přístroje, celkem dobře tvarově řešenému, neodpovídají tradičně eliptické tvary jednotlivých přístrojů, jejichž cejchování i zrcadlení krycího skla snižuje čitelnost údajů. Nové uspořádání přístrojové desky i její tvarové řešení však přispělo k zlepšení vzhledu vnitřku vozu. V celkovém zhodnocení Moskviče 412 je nutno vyzdvihnout hnací skupinu, která je řešena velmi pokrokově. Z toho též plynou výkonové hodnoty vozidla. Naproti tomu zůstává skutečností, že modernizace se nedotkla podvozku ani karosérie a že vývoj typu 412 nebyl řešen komplexněji. Projevuje se to zvláště u provozní brzdové soustavy, na kterou jsou vzhledem k výkonu motoru kladeny neúměrné nároky, a dále u řízení, které by při vyšších rychlostech vozu vyžadovalo nižší celkový převod. Opatření k zvýšení bezpečnosti jsou dnes u vozů této objemové třídy běžným prvkem, který se hodnotí se stejným důrazem jako výkon motoru nebo jízdní vlastnosti vozu. V tomto smyslu, stejně jako z hlediska celkové estetiky karosérie je třeba Moskvič 412 považovat za přechodný typ moskevské automobilky. Právem je ovšem hodnocen jako další stupeň k vyšší úrovni sovětské automobilové techniky. Vedle výrobků Volžského automobilového závodu v Togliatti má ovšem značně ztíženou pozici, zejména teď, kdy se rozjíždí výroba typu VAZ 2103 stejné objemové třídy, avšak s dvouvačkovým, ještě výkonnějším motorem.
Odvozené typy
V zájmu co největšího provozního uplatnění i ekonomie výroby nového typu 412 vyvinula a současně vyrábí moskevská automobilka dva odvozené typy, a to Moskvič 427 a 434. Moskvič 427 je vůz s karosérií kombi, navazující na typ 426, odvozený z Moskviče 408. Střecha je prodloužena za zadní sedadla až k zádi vozu, kde vznikl velký prostor, pro přepravu zavazedel, přístupný pátými, vodorovně dělenými dveřmi v zadní stěně vozu. Moskvič 427 umožňuje přepravu dvou osob a 250 kg zavazadel. Celá horní část karosérie je stejně jako u základního typu 412 prosklená, včetně horní poloviny zadní poloviny. Druhým odvozeným typem je Moskvič 434 s karosérií dodávkového vozu pro lehčí nákladu a se zesílenými zadními pery. Uveze dvě osoby a 400 kg nákladu, na velmi špatných vozovkách se maximální váha nákladu snižuje na 250 kg. Vůz má dvoje přední a třetí zadní dveře. Prostor pro náklad není na bocích prosklený. Vyšší únosnost u obou odvozených typů si vyžádala také úpravy stálého převodu v rozvodovce. Rychlost je tím snížena ve prospěch většího tahu vozu a jeho stoupavosti. Oba vozy výhodně doplňují základní, nosný typ řady. S vyjímkou uvedených úprav a několika dalších menších odchylek zvyšují přitažlivost základního typu i ekonomický ???