Moskvič 412

zdroj: Svět Motorů č.4 z roku 1970
text napsal: F. Šmolka

O málokterý z nových typů automobilů projevují naši čtenáři tak živý zájem jako o Moskvič 412. Není konečně divu. Vždyť jde o automobil, který - jak píše jeden z našich čtenářů, Václav Chlumský z Plzně - bude možno koupit na našem trhu, ne tedy o vůz "snů", který nikdy vlastnit nebudu. Stejný čtenář i řada jiných nám vytýkají, že jsme o typu Moskvič 412 prozatím přinášeli pouze kusé zprávy, že jsme např. na titulní stránce čísla 45/69 přinesli fotografii vozu Moskvič 412 se dvěma páry okrouhlých světlometů, kdežto ve Světě motorů č 3/68 kresbu téhož vozu s hranatými světlomety typu Wartburg apod. Ano, je to pravda. Až do nedávných dnů, přesněji řečeno 8. ledna letošního roku, jsme byli odkázáni na zprávy, které se objevovaly v různých zahraničních odborných časopisech, včetně odborných motoristických časopisů SSSR, kde se informace o typu Moskvič 412 často různily. Bohužel ani v současné době ještě nejsou jednotné, zejména pokud jde o vnější vzhled, jako tvář masky chladiče a použité světlomety. Počátkem ledna však došly do ČSSR první zkušební exempláře vozu Moskvič 412, takže jsme konečně měli možnost si vůz na vlastní oči prohlédnout "omakat" a pořídit i pro své čtenáře řadu fotografií a technický popis. Bohužel ovšem musíme konstatovat, že mezi tváří zmíněných zkušebních vzorků a fotografiemi, které přinesl časopis Za ruljom je opět rozdíl: zkušební vzorky mají hranaté světlomety typu Wartburg, kdežto na fotografii v časopise Za ruljem je týž vůz s jednoduchými kruhovými světlomety zvětšeného průměru. Nemůžeme tedy nadále se zárukou prohlásit, jaká bude konečná tvář vozu, který přijde na náš trh zřejmě teprve počátkem příštího roku, i v dalším se však přidržíme toho, co jsme měli možnost vidět in natura.

Moskvič 412 je čtyř- až pětimístný osobní automobil klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Samonosná čtyřdveřová karosérie se vyznačuje jednoduchými, módním výstřelkům nepodléhajícími tvary, slučujícími účelnost s ladností. Velký úhel otevření všech čtyř dveří, která mají vpředu i vzadu spouštěcí okna a vpředu navíc výklopná trojúhelníková větrací okénka, umožňuje mimořádně pohodlný přístup k předním i zadním sedadlům. Přední sedadla jsou dělená, s náznakem anatomického tvarování, podélně posuvná a se seřiditelným sklonem opěradel. V tomto směru máme pouze určitou výhradu ke způsobu aretace sklonu opěradel, kterou je nutnou pro změnu sklonu uvolnit dvěma páčkami, tedy současně oběma rukama, což neumožňuje změnu sklonu opěradla za jízdy.

Na přístrojové desce jsou přehledně uspořádané sdružené přístroje: nahoře škála rychloměru s dělením po 10 km v hodině a číselným označením po 20 km/h, pod ním v levém oválu je ampérmetr a měřič stavu paliva, v pravém oválu kontrolka mazání a teploměr chladící kapaliny, uprostřed počítač kilometrů. Pod sdruženým přístrojem jsou dva dvoupolohové spínače: levý pro ventilátor topení, pravý pro stírače. I když se dnes chceme omezit pouze na popis (k hodnocení se vrátíme později, až projdou vozy obvyklými zkouškami), nemůžeme na jedné straně nepochválit tichý chod stíračů při obou rychlostech, na druhé straně však vytknout ventilátoru topení nadměrnou hlučnost, zejména při zapojení na druhý stupeň.
Po levé ruce řidiče je spínací skříňka zapalování, pod ní, pod přístrojovou deskou na zvláštní konzole táhlo kapoty, táhlo ostřikovače předního skla a táhlo žaluzie před chladičem. Po pravé ruce řidiče je na přístrojové desce tlačítkový spínač světlometů, zapalovač cigaret a táhlo sytiče. Nad ním jsou páčky větrání a topení, vpravo od nich popelník. Uprostřed pod přístrojovou deskou je standardně montovaný tranzistorový rozhlasový přijímač, za ním vpravo je táhlo uzávěru přívodu vody do výměníku topení. Zcela vpravo je na přístrojové desce uzavřená odkládací skříňka. Na volantu je kruhové tlačítko houkačky, vlevo pod volantem páčky směrovek, které se po projetí zatáčkou samočinně vypojují. Vpravo vedle sloupku řízení je táhlo ruční brzdy. Podlaha je kryta praktickými pryžovými koberečky. I když rozmístění přístrojů je přehledné a celé uspořádání prostoru pro řidiče a jeho spolujezdce vyhovující, přece jen postrádáme výraznější uplatnění prvků pasivní bezpečnosti cestujících, kterým se ve světě věnuje čím dále tím větší - a jistě zasloužená - pozornost.

Přední kapota se otevírá proti směru jízdy, úhel otevření přesahuje 90 stupňů, což umožňuje dobrý přístup k motoru. Také víko zavazadlového prostoru má dostatečný úhel otevření, poněkud na závadu však je značně vyčnívající západka zámku. V této souvislosti bychom také chtěli poukázat na zbytečně mohutnou a ne právě vzhlednou páku po levé straně sedadla řidiče, kterou se ve spojení s lankem uvolňuje z vnitřku vozu zámek zavazadlového prostoru. Rovněž nepokládáme za šťastné skloněné umístění náhradního kola, pod kterým nutně vzniká mrtvý prostor. Jedná-li se, pokud jde o tvary a uspořádání karosérie, u vozu Moskvič 412 o menší nebo větší úpravy předcházejícího typu, pak nelze totéž tvrdit o motoru, který je zcela odlišný od dosavadního. Čtyřdobý řadový kapalinou chlazený čtyřválec s rozvodem OHC, nakloněný o 20 stupňů vpravo, působí uceleným, čistým dojmem. Hliníkový blok s vloženými válci, hlavně pak pětkrát uložený klikový hřídel propůjčují motoru o zdvihovém objemu 1478 cm³  (vrtání/zdvih - 82/70 mm) klidný chod v celém rozsahu otáček. Se stupněm komprese 8,8 a s dvojitým spádovým postupným karburátorem K126N má motor největší výkon 75k při 5800 ot/min (DIN) a největší točivý moment 11,4 kpm při 3400 ot/min. Motor je opatřen plnoprůtokovým čističem oleje s výměnnou vložkou. Chladící systém má dva výpustné kohouty: na levé straně pro vlastní chladič, na pravé straně pro motorový blok. Před chladičem je lamelová žaluzie, mechanicky obsluhovaná táhlem z místa řidiče. Na levé přední straně motoru je alternátor 12 V/250 W, nad ním velmi dobře přístupný akumulátor 12 V/42 Ah. Výrobce doporučuje používat palivo min. oktanového čísla 93. Jednokotoučová suchá spojka s kapalinovým vypínáním přenáší točivý moment na čtyřstupňovou, plně synchronizovanou převodovku s odstupněním rychlostním stupňů: I - 3,49, II - 2,04, III - 1,33, IV - 1,00, Z - 3,39. Řadící páka je uprostřed na podlaze. Řazení jednotlivých rychlostních stupňů oběma směry je snadné, avšak dráha páky mezi jednotlivými stupni je pro osobní automobil neobvykle dlouhá. Hypoidní stálý převod - 4,22.

Podvozek je bezrámový. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na příčných lichoběžníkových polonápravách s vinutými pružinami, dvoučinné tlumiče uklidňují vůz i na špatných vozovkách, příčný zkrutný stabilizátor brání nadměrnému naklánění vozu v zatáčkách. Zadní tuhá náprava je zavěšena na podélných půleliptických perech a je opatřena rovněž dvoučinnými tlumiči. Provozní brzdy jsou bubnové, kapalinové s posilovačem, ruční mechanická brzda působí na zadní kola. Řízení je šnekové s kladkou, s hydraulicko-podtlakovým posilovačem, jde mimořádně lehce, ale pro sportovnější jízdu by mohlo mít podle našeho názoru menší převod. Pneumatiky mají rozměr 6,45-13.

ROZMĚRY A VÁHY (dle údajů výrobce):
Rozvor náprav 2400mm, rozchod kol vpředu 1237mm, vzadu 1227mm, celková délka 4090mm, šířka 1550mm, výška 1480mm, světlá výška 178mm, pohotovostní váha 1065kg, užitečná nosnost 380kg.

VÝKONY (dle údajů výrobce): Nejvyšší rychlost 145km/h (I - 42km/h, II - 72km/h, III - 110km/h), zrychlení z 0 na 100 km/h za 18,7s, 400 m s pevným startem za 21,3 s, 1 km s pevným startem za 37,2 s, cestovní spotřeba paliva 8,8 až 10 l/100km.

Jak jsme se již zmínili, vrátíme se k vozu Moskvič 412 hodnocením na základě zkoušek, které budou v nejbližších týdnech v ČSSR probíhat. Podle sdělení podnikového ředitelství Mototechny lze počítat s dodávkami vozů Moskvič, tj.typ 408-1 s karosérií rokem 1971. Prodejní cena není dosud stanovena, jakékoliv dotazy v tomto směru jsou potom bezpředmětné.

PŘECHODNÝ MODEL
V těchto dnech přichází v některých krajích do prodeje přechodný model vozů Moskvič. tj. typ 408-1 s karosérií 412. Cena tohoto přechodného modelu je o 500 Kčs vyšší než dosavadní cena vozu Moskvič 408.