Moskvič - 412

( 1967 - 1975 )

Moskvič 412 je dalším z řady reprezentantů této značky, jež známe i z našich silnic. Jeho výroba započala v říjnu roku 1967 a vzhledově se od svého předchůdce modelu 408 moc nelišil. Hlavní a tou základní změnou oproti čtyřistaosmičce byl nový motor zcela nové koncepce. S tímto novým motorem a s nově upravenou převodovkou má výkonové parametry srovnatelné s jinými motory evropské úrovně v téže objemové třídě.

Vzhledově se nijak od svého předchůdce modelu 408 nelišil. Oba typy nejdříve dostaly dva kulatý světlomety ( u exportních verzí čtyři ). Při pohledu v přední části byl k vidění zespodu olejový filtr nového motoru OHC. Ten zpočátku neměl hladký obal olejového filtru tak jak ho známe, ale měl podélné žebrování. Dalším poznávacím znamením byly poziční parkovací světla na zadních sloupcích u střechy, které se daly zapnout zvlášť na levou i pravou stranu ( model 408 si na tyto malé parkovací světla ještě chvíli počkal ). Zapínaní bylo vlevo pod přístrojovou deskou vedle hřídele volantu ( později se přesunulo na pravou stranu pod přístrojovou deskou ). Další změnou pětimístného interiéru byli přední sedadla, která nahradila jednodílnou lavici za dvě samostatné sedadla. Jsou nyní posouvatelná v podélném směru a lze je naklopit pro zlepšení lůžkové úpravy. Přístrojová deska byla lehce modifikovaná, stejně jako i jiné detaily v interiéru. Přístrojový štít zůstal nezměněn, jen ukazatel rychloměru už není jen do 140 km/h, ale přibyla číslice 160. Vůz dostává nový bezpečnostní sloupek řízení, který zabraňuje zranění řidiče při havárii. Řadící páka, do té doby umístěná na volantu se přesunula dolů na podlahu. O pár let později, přesněji 26. listopadu 1969 proběhla menší modernizace, do vozu se začaly montovat sériově bezpečnostní pásy, přední kulatá světla vystřídaly modernější hranatější světlomety vyráběné v Německé demokratické republice, jiná byla i maska chladiče, nové jsou taktéž zadní skupinové svítilny se zpětnými světlomety, zadní blikače. Takto modernizovaný model dostal název Moskvič 412IE a jezdil beze změny až do roku 1972, kdy přišly další úpravy. Z předních blatníků vymizely malé ukazatelé směru, jednotný středový ostřikovač čelního skla nahradily dva menší. O další rok později přišla změna přístrojové kapličky. 16 srpna roku 1974 byl vyroben dvoumiliontý automobil. K nám do Československa byly vozy dodávány až mezi lety 1970 - 1975.

Zásadní změnou oproti čtyřistaosmičce byl nový motor. Vyrábí jej Ufímský motorový závod v Ufě. Jeho výrobou byl pověřen konstruktér Okunev. Jako základ nového sovětského motoru posloužil vzorek staršího motoru BMW M-10, který byl značně konstrukčně přepracován a dostal název UZAM-412. Nový motor se představuje těmito hlavními charakteristikami : Čtyřdobý řadový hliníkový čtyřválec s rozvodem OHC o zdvihovém objemu 1478 cm³ (vrtání/zdvih - 82/70 mm), s výkonem 75 k, o váze 115 kg, je umístěn vpředu s válci skloněnými vpravo o 20°, zajištující nižší těžiště. A nyní jeho podrobný popis. Blok válců, přední víko, olejová vana, hlava i ventilový kryt jsou z hliníkové slitiny, blok má litinové vložené válce. Klikový hřídel je uložen v pěti ložiskách a jeho střední ramena jsou prodloužena ve vyvažovací protizávaží. Ventily jsou napříč umístěné a skloněné v polokulových kompresních prostorech: otvírají je vahadla a jediný centrální váčkový hřídel v hlavě, zavírají je dvojité vinuté pružiny. Váčkový hřídel je poháněn dvojitým válečkovým řetězem s napínačem. Zápalnou směs dodává dvojitý karburátor K- 126N se suchým čističem vzduchu. Část sacího potrubí pod karburátorem je ohřívána horkou vodou a ohřívání automatický reguluje zvláštní obtokový ventil v termostatu chlazení: při plně prohřátém motoru se ohříváni směsi přeruší, takže se nesnižuje plnění válců. Výfukové potrubí je pro každý válec samostatné a jednotlivé větve se spojují až u příruby výfukové trouby. V mazacím systému je zařazen velký plnoprůtokový, na povrchu hustě žebrovaný čistič oleje s přepouštěcím přetlakovým ventilem. Chlazení oleje doplňuje i bohaté boční a spodní vnější a vnitřní žebrování rozšířené olejové vany. Chlazení je termosyfonové, teplota chladicí kapaliny se reguluje jednak termostatem a čtyřlopatkovým větrákem z plastické hmoty. Chladící systém má dva výpustné kohouty: na levé straně pro vlastní chladič, na pravé straně pro motorový blok. Před chladičem je lamelová žaluzie, mechanicky obsluhovaná táhlem z místa řidiče. Karburátor, sací potrubí, palivové čerpadlo, alternátor a spouštěč jsou umístěny na levém boku motoru, výfukové potrubí na pravém boku, vpředu jsou pohony rozdělovače, rozvodu palivového a olejového čerpadla a olejový čistič.

O přesun síly na zadní poháněnou nápravu se stará jednokotoučová suchá spojka s kapalinovým vypínáním přenášející točivý moment na čtyřstupňovou, plně synchronizovanou převodovku s odstupněním rychlostních stupňů: I - 3,49, II - 2,04, III - 1,33, IV - 1,00, Z - 3,39. Hypoidní stálý převod - 4,22. Obě nápravy a ostatní skupiny podvozku odpovídají koncepci samonosné karosérie vozu a na jejich uspořádání se ve srovnání s typem 408 nic základního nemění. Podvozek je bezrámový. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na příčných lichoběžníkových polonápravách s vinutými pružinami, dvoučinné tlumiče uklidňují vůz i na špatných vozovkách, příčný zkrutný stabilizátor brání nadměrnému naklánění vozu v zatáčkách. Zadní tuhá náprava mostového typu je zavěšena na podélných šestilistových půleliptických perech a je opatřena rovněž dvoučinnými tlumiči. S výjimkou podtlakového posilovače brzdné síly, která má typ 412 navíc proti typu 408, zůstává provozní kapalinová brzdová soustava beze změny, tedy jednookruhová, s bubnovými brzdami na všech čtyřech kolech, ruční mechanická brzda působí na zadní kola. Řízení je šnekové s kladkou a jde mimořádně lehce. Pneumatiky mají rozměr 165/80 R13.

Vývoz byl nejen do socialistických zemí, ale i do západních zemí jako Anglie, Francie, Německo, Belgie, Skandinávie a Finsko a mnohých dalších i zámořských států. Moskvič byl považován za docela solidní auto, lákající nízkou cenou, elegantním vzhledem a vysokou úrovní kvality. Ve Francii ( a některých jiných evropských státech ), se automobily prodávaly pod názvem Moskvitch Elite 1500 nebo Moskvich de Luxe. Ve Skandinávii, především ve Finsku se vozy prodávaly pod obchodní značkou Konela. Některé vozy pro Belgii a další státy Evropy byly vybaveny naftovými motory s označením Scaldia. Nemělo by se zapomenout, že se Moskviče 412 zúčastňovali mnohých soutěží, ať už na území Sovětského svazu, tak i v zahraničí. Například v roce 1967 vyhrála posádka Ruutel a Holm rallye s názvem Rejd Polskyj, nebo druhé místo a celkově první ve své třídě při Etiopské rallye, taktéž Finská Rallye Tisíce jezer, ale hlavně nelze opomenout jejich účast na mezinárodních maratónech. Tím prvním velkým byl roku 1968 Rallye Londýn - Sydney a v roce 1970 ještě náročnější Rallye Londýn - Mexiko.

Technické informace:

Základní údaje:		Motor:
Typ karosérie	sedan	Typ	UZAM - 412
Počet dveří	4	Objem	1 478 cm3
Počet míst k sezení	5	Rozvod	OHC
Délka	4 090 mm	Vrtání x zdvih	82 x 70 mm
Šířka	1 550 mm	Kompresní poměr	8,8
Výška	1 480 mm	Výkon	55,2 kW/75 k při 5 800 ot./min
Rozvor	2 400 mm	Točivý moment	112 Nm při 3 000 ot./min
Rozchod přední / zadní	1 247 / 1 237 mm	Max.rychlost	140 km/h
Pohotovostní hmotnost	1 045 kg	Zrychlení z 0 na 100 km/h	16 sekund
Celková hmotnost	1 445 kg	Počet převod.stupňů	4
Světlá výška vozu	178 mm	Pohon kol	zadní

Fotogalerie vozu:

Foto sériového vozu Moskvič 412:

                     

Foto vozu Moskvič Elite, Moskvič de Luxe, Scaldia:

               

Odvozeniny od základního modelu 412:

Automobil Moskvič 427 - pětidveřový automobil s karosérií kombi. Další informace o tomto voze naleznete ZDE

Automobil Moskvič 434 - třídveřový užitkový automobil s karosérií furgon. Další informace o tomto voze naleznete ZDE