( 1962 - 1972 )
Na tomto voze se začalo pracovat již v roce 1962 a první vzorek byl dokončen v dubnu 1963. Za designem tohoto vozu stáli opět konstruktéři I.A.Gladilin a L.M.Shugurov. Nově vyvinutý závodní automobil dostal typové označení Moskvič G4, ale můžeme se setkat i s názvem Junior 2.
Na rozdíl od předchozího modelu G3 došlo ke změně uložení motoru. U vozu G4 se motor s převodovkou nachází v zadní části vozu. Šasi vozu je postaveno na prostorovém rámu z ocelových trubek o průměru 27 mm, který byl obložen hliníkovými panely karosérie. Dvě palivové nádrže o objemu 50 litrů byly umístěny po stranách vozu. Moskvič G4 se stal prvním vozem z rodiny MZMA s nezávislým zavěšením všech kol. Brzdový systém, převodovka, některé části předního odpružení byly shodné s modelem Moskvič 407. Zpočátku bylo vozidlo vybaveno stejným motorem jako Moskvič G3 z roku 1962, kterým byl motor Moskvič 407 o objemu 1358 cm3, s písty s vypouklým dnem, závodní vačkovou hřídelí, horizontálním rozdělovačem zapalování a sadou čtyř karburátorů Lenkarz K-99 o celkovém výkonu 76 koní. Ke konci roku 1963 byly postaveny další dvě kopie tohoto automobilu. V roce 1965 byly všechny tři vozy vybaveny novými motory s typovým označením Moskvič 408 s upravenou vačkovou hřídelí s pokročilým časováním ventilů a dvěma dvojitými karburátory Weber-40DCO a novou konstrukcí výfukového systému. Takto modernizovaný vůz získal výkon 81 koní a dostal označení Moskvič G4A. Na konci roku 1965 během závodění byl jeden vůz značně poškozen a v následujících sezonách již nebyl použit. V roce 1966 byl na jeden vzorek automobilu nainstalován prototyp motoru s označením Moskvič 412. Tento nový motor s rozvodem OHC o objemu 1478 cm3 dosahoval výkonu 92 koní. Tato modifikace se označovala jako Moskvič G4M. Následujícího roku byl motor Moskvič 412 instalován i do druhého vozu. Na konci roku 1968 posloužily oba vozy Moskvič G4M jako vzorky pro konstrukci nového modelu s označením Moskvič G5. Začátkem sezóny 1969 byly vozy ještě dovybaveny upravenými závodními motory Moskvič 412-2V s dvojicí vačkových hřídelí a novou pětistupňovou převodovkou.
Závodní vůz se měl podílet především v národním formulovém mistrovství. Moskvič G4M se zúčastňoval závodu až do roku 1972. Celkem v letech 1963-1972 v autech Moskvič G4 ve všech svých modifikacích vyhrál tři zlaté ( J. Chvirov 1963; V. Šavelev 1965; V. Bubnov 1966 ), tři stříbrné ( V. Rzhechitsky, 1964 a 1965; N. Kazakov 1972 ) a dvě bronzové medaile ( V. Bubnov 1965 a N. Ševčenko 1969 ).
Technické informace vozu Moskvič G4:
1963 | 1965 | 1966 | 1969 | |
Typ motoru | Moskvič 407 | Moskvič 408 | Moskvič 412 | Moskvič 412 2V |
Počet válců |
4 |
4 | 4 | 4 |
Mechanismus ventilů | OHV | OHV | OHC | DOHC |
Pracovní objem ( cm3 ) | 1 358 | 1 358 | 1 478 | 1 478 |
Průměr válce ( mm ) | 76 | 76 | 82 | 82 |
Zdvih pístu ( mm ) | 75 | 75 | 70 | 70 |
Stupeň komprese | 9,5 | 9,5 | 9,2 | 9,4 |
Max.výkon v koních ( ot/min ) |
76 ( 5 500 ) |
81 ( 5 600 ) | 92 ( 5 900 ) | 100 ( 5 800 ) |
Počet karburátorů | 4 | 2 | 2 | 2 |
Typ karburátorů |
K-99M |
Weber 40 DCO |
Weber 40 DCO |
Weber 40 DCO |
Maximální rychlost ( km/h ) | 180 | 180 | 190 | 190 |
Velikost předních pneumatik | 5.60-15 | 5.50-13 | 5.50-13 | 5.50-13 |
Velikost zadních pneumatik | 5.60-15 | 6.50-13 | 6.50-13 | 6.50-13 |