Moskvič - G2

( 1956 - 1960 )

Jedná se o závodní automobil určeným pouze pro okruhové závodění vyvinutý konstruktérem I.A.Gladilinem v roce 1956 v experimentálních dílnách automobilového závodu MZMA. Vůz dostal typové označení Moskvič G2, ale můžeme se setkat i s názvem MZMA 2 nebo G2-405 a G2-407.

Vůz v podstatě vychází z předešlého projektu Moskvič G1 se kterým sdílí nejen komponenty podvozku, ale i motor s převodovkou. Šasi vozu tvořil opět rám s ocelových trubek o rozměru 38 mm. Částečně přepracovaná karosérie z hliníkového plechu se zakrytými všemi koly, vzadu kola dodatečně zakryté i bočními štíty a širším otvorem kokpitu jezdce. Na rozdíl od předchozího modelu měla tato verze i odnímatelnou střechu tzv. kryt kokpitu jezdce. Tento kryt tvořila odnímatelná střecha s čelním sklem a dvěma menšími bočními okny. Pomocí těchto úprav se vůz zlepšil z hlediska aerodynamiky. Dle neověřených informací se právě kryt jezdce používal při soutěžích v přímém směru a bez krytu na klasických okruzích. Podvozek obou vozů byl kopií podvozku závodního automobilu Moskvič G1. Za zády pilota byl umístěn motor s typovým označením Moskvič 405 o objemu 1091 cm³ se čtyřmi karburátory a výkonem 75 koní při 5600 ot/min. Díky nové aerodynamické karosérii a vylepšenému motoru byla dosažena nová maximální rychlost až 223 km/h.

V roce 1956 závodní jezdec Jurij Michajlovič Chvirov vytvořil tří celostátních rekordy na dlouhé vzdálenosti ve třídě 5 skupiny I. V další disciplíně ve zrychlení z místa na 1000 metrů mu byla naměřena rychlost 192 km/h čímž vytvořil nový rekord, který nebyl dlouho překonán. V roce 1959 proběhly na voze úpravy. Vůz dostal přední i zadní zavěšení a nápravy z modelu 407. Nad sedadlem jezdce se instaloval bezpečnostní oblouk. Nový byl i motor s označením Moskvič 407 s objemem 1358 cm³ při 4800 ot/min, taktéž vybaven čtyřmi karburátory Lenkarz K-28 a měl čtyři výfuky bez tlumiče. Výkon této pohonné jednotky činil 70 koní. V roce 1959 závodní jezdec Jevgenij Veretov, který závodil na Moskviči G2 v mistrovství SSSR se stal vítězem ve třídě závodních automobilů do 2500 cm3, ale z nejasných důvodu tento závod nezískal status mistrovství. V důsledku pravidelných konkurenčních závodů bylo zjištěno několik nedostatků v konstrukci automobilu. Auto vyhrávalo v rychlostních závodech v přímém směru, ale na závodním okruhu měl špatnou manévrovatelnost a ovladatelnost v zatáčkách a tím ztrácel na své soupeře. Kromě toho lehká hliníková karosérie nevydržela vždy zatížení, což způsobovalo praskliny nosných konstrukcí rámu. Z těchto důvodů byl vývoj vozu předčasně ukončen.

Technické informace vozu Moskvič G2:

	1956	1959
Typ motoru	Moskvič 405	Moskvič 407
Počet válců	4	4
Mechanismus ventilů	OHV	OHV
Pracovní objem ( cm3 )	1 091	1 358
Průměr válce ( mm )	72	76
Zdvih pístu ( mm )	67	75
Stupeň komprese	8,8	8,8
Max.výkon v koních ( ot/min )	75 ( 5 600 )	70 ( 4 800 )
Počet karburátorů	4	4
Typ karburátorů	K-28B	K-28
Počet převodových stupňů	4	4
Délka vozu ( mm )	4 300	4 300
Šířka vozu ( mm )	1 340	1 340
Výška vozu ( mm )	1 220	1 220
Rozvor vozu ( mm )	2 440	2 440
Velikost pneumatik	5.00-16	5.00-16
Velikost palivové nádrže ( l )	120	120

Foto vozu Moskvič G2: