( 1948 - 1956? )
Jedná se v podstatě o podvozek ( šasi ), s typovým označením Moskvič 400-420K, určený pro další výrobce / úpravce. Ve většině případů šlo o celokovové dodávky a pick-upy převážně určené pro přepravu lehčího nákladu pro různé podniky. Jednou z variant byly speciálně upravené vozy pro potřeby letiště.
Na začátku bylo šasi s typovým označením Moskvič 400-420K. Právě toto šasi vzniklo na základech vozu Moskviče 400, se kterým mělo shodný podvozek, motor i kabinu. A právě na těchto podvozcích ( šasi ) vznikly tři různé varianty vozů. Jednou z nich byl pick-up s nástavbou, druhý bez nástavby a třetí variantou byl pick-up speciálně upravený pro potřeby letiště. Takto upravované vozy nesly označení Apa a v případě Moskviče se jednalo o přidělený název Apa-7. Hlavní a taktéž zásadní úpravou byl nákladový prostor, v jehož útrobách se nacházela nabíječka a akumulátory o kapacitě větší jak 700Ah. S tímto vybavením vůz sloužil na letištích jako startovací zařízení pro letecké motory. A právě vozy s označením Apa tvořily skupinu vozů ( "tým pomocníků" ), bez kterých by se neobešlo žádné větší letiště. A neměli to vůbec jednoduché. Jezdily za každých meteorologických podmínek, ať už byla krutá zima nebo nesnesitelná vedra, vždy musely odvést svou přidělenou práci tak, aby nebyl chod letiště nijak omezen. Každé z těchto speciálně upravených vozidel mělo svou přidělenou práci. Mohli jsme se s nimi setkat při odbavování letadel, údržbě a opravách, čistění ranveje, nebo taky jako záchranných složek a pod. Za zmínku stojí to, že se i tento vůz připojil k testování své výdrže v drsných terénních podmínkách, stejně jako jeho předchůdci Moskvič 400 a 422. Bohužel ani pick-up tak ani Apa-7 se nevyráběli sériově. Vozů pick-up se vyrobilo jen pár kusů na zakázku a vozy Apa se vyráběli jen na objednávku letiště.