( 1973 - 1997 )
Blížil se konec roku 1972 a právě se v Iževské automobilce rozjížděla sériová výroba nového vozu s názvem Iž 2125, na některých trzích také označován jako Iž 1500 Combi. Po užitkovém Iži 2715 to byl už druhý samostatný model iževských návrhářů.
Jeho základ vycházel z Moskviče 412. Měl ale zcela přepracovanou karosérii se splývavou zádí. V přední části vozu dominovala velká chromovaná maska ( od roku 1979 dodávaná také v černé matné barvě ), která byla doplněna hranatými světlomety a také velkými blikači s menšími obrysovými svítilnami, umístěnými ve svislé poloze. Největší změna byla ale v zadní části vozu v podobě šikmé zádě s pátými dveřmi. Docela líbivou záď jen narušovalo nevhodné umístění couvacího světlometu. V roce 1979 dostal automobil jiný druh venkovních klik. Také v interiéru byly malé změny. Výhled dozadu zajištovaly hned tři zpětné zrcátka. Jedno umístěné v kabině vozu a dvě, které byly uchyceny na obou předních blatnících. Přístrojová deska vycházela z modelu 412, ale v místě, kde byl původně radiopřijímač s popelníkem je velký uzamykající kastlík. Popelník se přestěhoval níže pod páky ovládající přívěry vzduchu. Také přístrojový štít, který dříve pocházel z modelu 412, je odlišný. Ovládání ruční brzdy se přestěhovalo na podlahový tunel mezi sedadla. V celém interiéru bylo použito jako hlavního materiálu koženky, včetně sedadel, která byla u některých modelů kombinovaná látkou. Samozřejmostí byla lůžková úprava sedadel. Po otevření pátých dveří objevíme velký zavazadlový prostor o objemu 0,28 m3. Ten po sklopení zadních sedadel se ještě zvětší na užitečný objem pro zavazadla až na 1,15m3. Narozdíl od Moskviče 427 má Iž 2125 praktickou odkládací polici, kterou můžete zatížit až do15 kg, která také slouží jako kryt zavazadlového prostoru. Rezervní kolo je umístěno klasicky pod podlahou, tak jako u všech vozů kombi. Dalším velkým rozdílem, oproti modelu 412 je jiná elektrická instalace a naprosto rozdílně vyřešená pojistková ochrana. Pojistky se nenachází v motorovém prostoru jako u každého Moskviče, ale u místa řidiče pod přístrojovou deskou vlevo. Kdo by čekal klasické destičky se silou drátku určeného ampérami, tak bude na omylu. Jsou zde klasické pojistky, které známe z jiných značek vozů. Pod pojistkovou skříňkou je ještě elektrická zásuvka na 12 voltů. Brzdy, řízení, podvozkové skupiny, zpřevodování a pohonná jednotka vychází z klasického Moskviče 412. Přibližně od roku 1979 byla dodávána ještě jedna pohonná jednotka a to UZAM 412 DE, taktéž o objemu 1,5 litru, ale se sníženým výkonem na 68 koní. Tento typ motoru mohl polykat benzín s nízkým oktanovým číslem 76. V roce 1979 tento typ motoru začalo používat více typů vozů, jako například Iž 412, Iž 2715, Moskvič 21403, Moskvič 21406. Automobil Iž 2125 byl v roce 1973 prvním automobilem s karosérií hatchback, který se nabízel běžným občanům nejen v Sovětském svazu, ale v celém východním bloku.
Technické informace:
Iž 2125 | Iž 2125 | Iž 2125 | ||
Základní údaje: | Motor: | |||
Typ karosérie |
Hatchback |
Typ |
UZAM 412 |
UZAM 412 DE |
Počet míst k sezení |
5 |
Objem |
1478 cm3 |
1478 cm3 |
Délka |
4205 mm |
Kompresní poměr |
8,8 |
7,2 |
Šířka |
1550 mm |
Výkon |
75 koní |
68 koní |
Výška |
1500 mm |
Palivo |
BA 93 |
BA 76 |
Poh.hmotnost |
1015 kg |
Max.rychlost |
145 km/h |
135 km/h |