S KREMLEM VE ZNAKU

Osobní automobily z padesátých let se dnes řadí mezi historická vozidla. Velké množství u nás bylo i vozů Moskvič z produkce sovětské automobilky MZMA.

moskvič 407

Pokusy o vývoj levného automobilu probíhaly ve třicátých letech i v Sovětském svazu. V moskevském závodě KIM, pobočném podniku automobilky GAZ, byl vyvinut malý čtyřsedadlový automobil KIM-10. Měl líbivý tvar dvoudveřové karosérie připomínající německý Opel Olympia. Výroba začala v roce 1940, ale válečné události a státními orgány nařízený vývoj čtyřdveřové varianty zapříčinily, že byla po 500kusové sérii ukončena. V roce 1945 bylo jako výsledek reparačních dohod mocností o náhradě škod a ztrát způsobených Německem sovětskými orgány rozhodnuto o demontáži výrobních zařízeních automobilky Opel. Tato zařízení a na nich vyráběný čtyřdveřový Opel Kadett K38 Speciál stály u zrodu poválečného vozu automobilky KIM.

moskvič 407    moskvič 407

V srpnu 1945 byl závod pojmenován na MZMA (Moskovskij Zavod Malolitražnych Avtomobilej). S pomocí původní dokumentace, forem, přípravků a obráběcích strojů byla 4. prosince 1946 zahájena montáž vozů Moskvič 400. Až na malé detaily, označení na masce chladiče a ozdobných krytech kol, byly identické s původním Opelem Kadett, v letech 1938-1939 nejprodávanějším malým osobním vozem v Německu. Čtyřdveřový automobil se samonosnou karosérií poháněný čtyřválcem SV o objemu 1074 cm a výkonu 17 kW byl dlouhý 3855 mm. Podle některých pramenů patřil Moskvič k prvním vozům, které bylo možno zakoupit i soukromými osobami.

V roce 1947 byla při příležitosti oslav 800 let založení Moskvy vyrobena omezená série vozů označených pamětním odznakem. V tomto roce ale začala i výroba dodávkového provedení 422. Další dodávkovou variantou byl vůz karosovaný moskevským závodem Munpuščeproma s dřevěnou kostrou a plechovými panely nákladového prostoru, ten odebírala sovětská pošta. V roce 1949 následoval polokabriolet Moskvič 400A, ale kombi zůstalo jen ve stádiu prototypu. Automobily Moskvič 400 se vyráběly v poměrně velkých počtech, kdy se průměrná roční produkce pohybovala v rozmezí od 35 000 do 50 000 kusů, a od roku 1950 byly i exportovány.

Rok 1954 byl ve znamení náběhu výroby typu Moskvič 401, u kterého byl s novou hlavou válců výkon zvětšen na 19 kW. Velkým krokem ku předu byl rok 1956, kdy začala výroba nového typu 402 s modernější, pontonovou karosérií. Vůz měl nezávisle zavěšená přední kola a byl již konkurenceschopný i na zahraničních trzích. Sedadla umožňovala lůžkovou úpravu a standardně se dodával i elektronkový radiopřijímač. V roce 1957 začala sériová výroba kombi 423 Universal. To bylo i výchozím typem pro třídveřový dodávkový furgon 430, vyráběný od roku 1958.

moskvič 407    moskvič 407

Vývojové oddělení automobilky pracovalo na motoru s rozvodem OHV. Výsledkem byl čtyřválec o objemu 1358 cm a výkonu 33 kW. Automobily vybavené těmito motory dostaly označení Moskvič 407, resp. kombi Universal 423N. Od prosince roku 1958 byly vybaveny čtyřstupňovou převodovkou. Moskvič 407 byl rovněž dodáván s rádiem a karosérie se lakovaly dvoubarevně. Objevila se i speciální terénní varianta 410, opatřená karosérií typu 407. Měla přiřaditelný pohon všech kol, redukční převodovku, tuhou přední nápravu a vyšší světlou výšku. Důvody její výroby byly ryze praktické, dané špatnými silnicemi.

Třetina vozů 407 vyrobená roku 1959 byla společností Avtoexport vyvezena do zahraničí, a to nejen do východní Evropy, ale i do Finska, Norska, Belgie a Řecka. Z dodávky do Československa pochází i vyobrazený vůz. Ten byl v roce 1960 zakoupen původním majitelem na poukaz. Dnes vzácně zachovalý vůz vlastní Zdeněk Vávra z Říčan. Tato charakteristika je zde na místě, neboť automobil má ujeto pouhých 1500 km.

Foto i autor: Jaroslav Klimša


© 2010 moskvichklub.cz          Pro případné dotazy nás kontaktujte na info@moskvichklub.cz