Moskvič 2148 a 2150

( 1973 - prototyp )

V roce 1973 byl v automobilce AZLK oživen projekt pro vytvoření speciálního terénního vozu, tzv. Ruský džíp. Na projektu opět pracovali zkušení návrháři pánové Baranov a Gladilin, kteří už měli za sebou projekt Moskviče 415 a Moskviče 416.

Moskvich 2150

Právě projekt 415 a 416 posloužily jako základ pro dva nové modely s označením 2148 a 2150. První jmenovaný se vyráběl ve verzi s otevřenou korbou a plátěnou střechou a druhý zmiňovaný model 2150 s celokovovou karosérií. U obou modelů zde byla přepracovaná zejména přední část karosérie, zvětšila se délka karosérie a rozvor. Právě delší rozvor dopomohl k lepší jízdní stabilitě při vyšších rychlostech. Světla na vozidle byla převzata z vozu Gaz 66. V zadní části vozu pod podlahou jsou umístěné dvě propojené palivové nádrže s celkovou kapacitou 60 litrů s plněním zleva i zprava. Tato kapacita umožňovala dojezd až 500 kilometrů na jedno naplnění. Díky delšímu rozvoru se zvětšilo místo pro cestující na zadních sedadlech. Ta byla navíc sklopná a umožňovala tak přepravu i objemnějšího nákladu. Oproti svému předchůdci modelu 415 měl na korbě model 2148 bezpečnostní oblouk, chránící posádku při převrácení. Boční okna v kabině byly posuvné. Hlavní designér interiéru I. A. Zaitsev vytvořil novou moderní přístrojovou desku s prvky pasivní bezpečnosti. Vůz je vybaven bezpečnostním sloupkem řízení. Konstrukce džípu vyrobeného v AZLK měl všechny prvky klasického terénního vozu, jako samostatný nosný rám, tuhé nápravy a odpružení listovými péry. Novinkou byl diferenciál s omezeným prokluzem na zadní nápravě. Vozidlo bylo vybaveno pneumatikami o velikosti 15 palců s terénním vzorkem. Při testech v terénu se ukázalo, že je pro daný účel vhodný. Brodění až do 0,6 m, stoupání je 35 stupňů a s přehledem zvládl jíl, písek a orbu. Přitom byl velmi pohodlný a dynamický. Mohl za to převážně nový čtyřdobý, kapalinou chlazený čtyřválec s rozvodem OHC o zdvihovém objemu 1478 cm (vrtání/zdvih - 82/70 mm), s výkonem 75 koní. Maximální rychlost naměřená na dálnici je 120 km/h. Mohl táhnout přívěs o hmotnosti až 350 kg a v případě brzděného přívěsu až 850 kg. V porovnání s konkurenčními vozy Iž 14 a Vaz 2121 Niva ukázal, že je v terénu dokonale připraven, přesto vítězem se stal AvtoVaz z Togliatti, kterým se podařilo lépe vytvořit pohodlnější a globálně konkurence schopný vůz i za cenu horších terénních schopností. Moskvič 2150 získal pochvalu od vojenských odborníků. O automobil se začalo zajímat ministerstvo obrany a zakázka měla činit 60 000 vozů ročně v továrně ve městě Kinešma. Gladilin chtěl ještě vůz vylepšovat dle návrhů armády, bohužel ho zastihla náhlá smrt a s ní i ukončení financování tohoto projektu a konec veškerých prácí na obou vozech.

Technické informace:

  Moskvič 415 a 416   Moskvič 415 a 416
Základní údaje:   Motor:  
Typ karosérie

Terénní

Typ

UZAM - 412

Počet míst k sezení

6

Objem

1478 cm3

Délka

3615 mm

Rozvod

OHC

Šířka

1626 mm

Výkon

75 koní (55 kW) při 5800 ot./min

Výška

1850 mm

Převodovka

4 stupňová

Rozvor

2270 mm

Náhon

4x4

Rozchod vpředu

1220 mm

Max.rychlost

120 km/h

Rozchod vzadu

1220 mm

Nádrž

60 l

Pohotovostní hmotnost

1050 kg

Pneu

6,70 x 15

Foto vozu Moskvič 2148:

Moskvich 2148  Moskvich 2148  Moskvich 2148  Moskvich 2148

Foto vozu Moskvič 2150:

Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150  Moskvich 2150


© 2010 moskvichklub.cz          Pro případné dotazy nás kontaktujte na info@moskvichklub.cz