Moskvič 2140 - Bolivar
Počátkem 70 let byl v AZLK Útvar hlavního konstruktéra OGK, později přejmenovaný na UKER ( kancelář výzkumu a vývoje pasivní bezpečnosti vozidel ). Jednou z náplní jejich prací bylo provádění nárazových testů automobilů. Budova s laboratoří UKER a místem, kde se nárazové zkoušky prováděly byly v různých oblastech. Mezi nimi byly přibližně tři kilometry městských ulic, po kterých bylo nutné dopravit vůz na testování a později vše co z něj zbylo zpátky do laboratoře na studium.
Kvůli zpřísnění evropských bezpečnostních norem pro vozidla, musely automobilky v SSSR pro zachování dovozu svých vozidel řešit otázky pasivní bezpečnosti. Moskevský závod AZLK se nacházel na dvou územích, starém a novém. Budova UKER i laboratoř bezpečnostního úřadu se nacházela na starém území, a testovací prostor pro nárazové zkoušky na novém území. To přinášelo komplikace. Mezi nimi vedly přibližně tři kilometry běžných městských ulic, po kterých bylo nutné dopravit auto připravené v laboratoři k testování na novém území, a pak vrátit vše, co z něj zbylo po nárazovém testu zpět do laboratoří ke studiu. V souvislosti s nárůstem počtu testů se vyostřovala otázka přepravy testovaného vozidla. Kromě toho bylo potřeba dodat vozidla Moskvič pro podobné testy do testovacího místa NAMI, které se nacházelo v Moskevské oblasti nedaleko města Dmitrov. A to bylo téměř sto kilometrů jedním směrem. Za zmínku stojí, že se v té době na území SSSR sériově nevyráběly žádné speciální odtahové vozy, ani přívěsy pro přepravu osobních vozidel. V kolektivu přišli s nápadem vytvořit si vlastní odtahový vůz vyrobený na základech klasického Moskviče a speciální přívěs pro něj. Jako základ pro vůz byl zvolen v té době sériový Moskvič 2140. Určité části karosérie byly upraveny a vyráběny vlastnoručně, případně s pomocí experimentálních dílen. Zadní část vozu byla značně zesílená. Za kabinou byl instalován jeřáb s elektrickým navijákem, pro zvedání taženého vozidla, místo zadního nárazníku bylo tažné zařízení pro přívěs. Na vůz byla instalována speciální experimentální převodovka KP-10, která vydrží větší zatížení i tvrdší zacházení. Spojka Borg a Beck měla větší průměr hnaného kotouče. Zadní tuhá náprava měla upravený převodový poměr na 5,125 místo standardních 4,22. Na zadních kolech jsou disky ze závodního vozu G1. Čalounění interiéru bylo vyrobeno na míru tohoto vozu v experimentálních dílnách. Přední nárazník s plynovými tlumiči byl zapůjčen z Volva 164. Během výrobního procesu někdo automobil pojmenoval Bolivar. Toto jméno mu už zůstalo. Kompletně hotová karosérie byla odvezena do lakovny a kompletně nalakována tovární technologií. Když byl vůz zcela hotový, zbývalo jej pouze zaregistrovat na úřadech. Tam vyplnili bez problémů veškeré dokumenty a vydali pěknou SPZ a to 36-36 MNT. Už ve fázi vývoje Bolivaru se hodně diskutovalo o nápisu na něm. Účelem tohoto odtahového vozu byla přeprava testovacích automobilů, proto přišli s bočním nápisem Technická pomoc. V zadní části vozu se nacházel veliký nápis AZLK. Druhou etapou prací byla výroba speciálního dvounápravového přívěsu pro přepravu osobních automobilů. Jakmile byl vyrobený, mohl se Bolivar zapojit do pracovního procesu. Během prvního provozu se ukázalo, že vnější zrcátka z 2140 jsou malá. Přátelé z muzea AZLK jim darovali velké zrcátka z nákladního vozidla. V dílnách k nim vyrobily držáky z trubek a nainstalovali na vůz. V roce 1987 se v továrně AZLK natáčel film Testers a tvůrcům se Bolivar natolik líbil, že ho chtěli do záběru při natáčení. Pro natáčení musel být vůz lehce upraven. Přibylo logo automobilky na řidičových dveřích a změnil se nápis na boku vozu. Bolivar sloužil automobilce až do konce osmdesátých let, když se skončilo s nárazovými testy. Tím Bolivarova práce odtahového vozu také skončila. Vůz byl převezen do muzea AZLK. Na podzim roku 1995 při úklidu území měl být vůz rozřezán. Vůz před rozebráním zachránil bývalý závodník a účastník rallye maratonu, Alexander Safonov. V současné době se vůz po několika úpravách nachází ve sbírce aut Michaila Krasinča ve vesnici Černousovo v Tulské oblasti. Byl to jediný vyrobený odtahový vůz na základech osobního vozu, který přežil.
Fotogalerie vozu Moskvič 2140 - Bolivar:
